|
| |
|
|
Komoditní deriváty z pohledu drobného investora
Sapák, David ; Hladovcová, Petra (oponent) ; Sojka, Zdeněk (vedoucí práce)
Tato práce popisuje moţnosti elektronického obchodování na světových burzách. Přibliţuje, jak lze pomocí osobního počítače a celosvětové sítě internet pracovat efektivně v programových platformách připojených přímo na servery brokerských domů. V další části práce jsou popsány dostupné moţnosti tohoto způsobu E-komerce v běţném ţivotě.
|
|
|
Využití technické analýzy při obchodování na finančním trhu
SOUKUP, Josef
Cílem této bakalářské práce je aplikace principů a postupů technické analýzy a tvorba vlastní obchodní strategie na vybraném finančním trhu. V práci jsou popsány metody a nástroje včetně jejich vlastností, které jsou využívané k technické analýze. V práci jsou uvedeny obchodní platformy využívané k obchodování. Práce se zaměřuje na obchodní strategii, která je aplikována na trhu s německým akciovým indexem DAX a americkým akciovým indexem S&P500. Práce se zaměřuje na obchodní strategii aplikovanou na denní, čtyřhodinové a hodinové časové rámce. Strategie využívá pravidel pro řízení peněz a rizika. Dále je v práci porovnána výkonnost strategie s výkonností trhu.
|
|
|
Funkční znaky a funkční diverzita u lišejníků
Kolenská, Lucie ; Malíček, Jiří (vedoucí práce) ; Vondrák, Jan (oponent)
Funkční znaky neboli traity jsou rozšířeným tématem napříč obory a ani lišejníky nejsou výjimkou. Jsou to vlastnosti, které definují organismus od morfologických znaků přes anatomii až po fyziologii daného jedince včetně interakce a ovlivňování okolí. Nejčastěji studovaným funkčním znakem u lišejníků je typ stélky. Dalším běžně studovaným traitem je typ fotobionta, u kterého je např. výskyt řasy rodu Trentepohlia negativně ovlivněn silnými mrazy. Tím pádem se početnost lišejníků s touto řasou snižuje s rostoucí nadmořskou výškou. Do běžných funkčních znaků u lišejníků také zahrnujeme jak způsob rozmnožování, tak i sekundární metabolity, které lišejníky chrání například před UV světlem anebo herbivory. Funkční znaky pak společně tvoří funkční diverzitu, která je dalším způsobem jak měřit diverzitu na planetě, kdy ne vždy musí být nejrozmanitějším ekosystémem ten s největším počtem druhů. Může to být právě ten ekosystém, který má největší funkční diverzitu, která primárně počítá s funkčními znaky. Indexy funkční diverzity nám poté mohou odhalit unikátní společenstva, která by měla být předmětem ochrany. Avšak definice ani výpočet funkční diverzity nejsou přesně určené, i proto se používají různé indexy. U lišejníků se nejčastěji používá Rao index kvadratické entropie. Klíčová slova fotobiont, indexy,...
|
|
|
Measuring corruption in developed countries
Bajzíková, Anna ; Baxa, Jaromír (vedoucí práce) ; Janda, Karel (oponent)
Problém korupce si v posledních 20 letech získal velkou pozornost akademiků, ale i politických činitelů. Dosud byla korupce analyzována především v kontextu rozvojových a transformujících se zemí, avšak nejen nedávná finanční krize poukázala na závažnost korupce i v nejvyspělejších zemích světa. Tato práce se zabývá dvanácti v současnosti dostupnými hodnoceními korupce pro průřez 39 rozvinutých zemí světa v letech 2007 až 2010. Práce rozděluje tato hodnocení na tři základní typy a charakterizuje omezení a slabé stránky jednotlivých metod. Analýza vychází ze stanovení vztahů mezi jednotlivými měřeními korupce a snaží se rozeznat, které specifické aspekty korupce každý z indexů skutečně měří. S výjimkou indexů korupce čerpajících data čistě z průzkumů veřejného mínění, první a druhá generace indexů korupce je pro soubor zkoumaných zemí vysoce kladně korelovaná. Docházíme tak k závěru, že specifické indexy, zkoumající např. míru transparentnosti státních rozpočtů, ve sledovaných zemích úzce souvisí s celkovou mírou politické korupce. Použitá hierarchická shluková analýza přináší lepší přehled o jinak někdy zcela neslučitelném hodnocení vyspělých zemí a rozděluje země do deseti homogenních skupin. Analýza nicméně nedokázala vyvrátit kritiku, že není možné určit jasné pořadí zemí považovaných za nejméně...
|
|
|
Measuring corruption in developed countries
Bajzíková, Anna ; Baxa, Jaromír (vedoucí práce) ; Janda, Karel (oponent)
Problém korupce si v posledních 20 letech získal velkou pozornost akademiků, ale i politických činitelů. Dosud byla korupce analyzována především v kontextu rozvojových a transformujících se zemí, avšak nejen nedávná finanční krize poukázala na závažnost korupce i v nejvyspělejších zemích světa. Tato práce se zabývá dvanácti v současnosti dostupnými hodnoceními korupce pro průřez 39 rozvinutých zemí světa v letech 2007 až 2010. Práce rozděluje tato hodnocení na tři základní typy a charakterizuje omezení a slabé stránky jednotlivých metod. Analýza vychází ze stanovení vztahů mezi jednotlivými měřeními korupce a snaží se rozeznat, které specifické aspekty korupce každý z indexů skutečně měří. S výjimkou indexů korupce čerpajících data čistě z průzkumů veřejného mínění, první a druhá generace indexů korupce je pro soubor zkoumaných zemí vysoce kladně korelovaná. Docházíme tak k závěru, že specifické indexy, zkoumající např. míru transparentnosti státních rozpočtů, ve sledovaných zemích úzce souvisí s celkovou mírou politické korupce. Použitá hierarchická shluková analýza přináší lepší přehled o jinak někdy zcela neslučitelném hodnocení vyspělých zemí a rozděluje země do deseti homogenních skupin. Analýza nicméně nedokázala vyvrátit kritiku, že není možné určit jasné pořadí zemí považovaných za nejméně...
|
|
|
Floristicko-ekologický průzkum rozsivek Úslavy
HRUBÝ, František
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou rozsivkových indexů. V práci jsou popsány principy 25 indexů využívajících rozsivky pro stanovení kvality vody. K vyhodnocení vlastních dat pocházejících z deseti odběrových míst na dolním toku řeky Úslavy bylo otestováno 17 recentně používaných indexů pomocí programu Omnidia. Nárostová společenstva rozsivek byla odebírána na podzim roku 2015 a na jaře a v létě roku 2016. Z rozsivkových vzorků byly vytvořeny trvalé preparáty, ve kterých bylo determinováno a následně počítáno vždy 400 valv. Pro každý vzorek bylo vypočteno celkem 17 indexů. Dle výsledků a literárních zdrojů byly vybrány vhodné či zamítnuty nevhodné indexy pro další použití.
|
|
|
Paleoekologická rekonstrukce prostředí Komořanského jezera v pozdním glaciálu na základě analýzy rozsivek
Poštulková, Anna ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Tátosová, Jolana (oponent)
V rámci multi-proxy zpracování sedimentů zaniklé lokality Komořanské jezero byla na bazální části profilu PK-1-L odpovídající pozdnímu glaciálu a časnému holocénu provedena rozsivková analýza. Bylo možné se opřít o již dříve provedené radiokarbonové datování a vytvořený datový model, analýza rozsivek byla také doplněna o další výsledky (ztráta žíháním, přítomnost stomatocyst zlativek). 32 vzorků sedimentu v intervalech 0,4-0,6 cm bylo laboratorně zpracováno, z izolovaných valv byly vytvořeny trvalé preparáty a abundance jednotlivých taxonů byla stanovena pomocí světelné mikroskopie. Byla zjištěna koncentrace valv na gram suchého sedimentu a relativní zastoupení taxonů v jednotlivých vzorcích. Subdominanty a vzácné taxony byly u poloviny vzorků sledovány nezávisle s cílem odfiltrovat rušivý vliv dominant. Na základě relativních četností taxonů byla provedena shluková analýza a vzorky rozděleny do tří rozsivkových akumulačních zón (DAZ). Rekonstrukce saprobity a trofie byla provedena pomocí indexů, hodnoty pH, konduktivity a koncentrace celkového fosforu (TP) byly odhadnuty za použití transferových funkcí. Nejvýraznější změna ve společenstvech rozsivek byla zaznamenána ještě před začátkem holocénu, na jehož nástup dominantní taxony nereagují. Rekonstrukce konduktivity, trofie i saprobity ukázala...
|
|
|
Measuring corruption in developed countries
Bajzíková, Anna ; Baxa, Jaromír (vedoucí práce) ; Janda, Karel (oponent)
Problém korupce si v posledních 20 letech získal velkou pozornost akademiků, ale i politických činitelů. Dosud byla korupce analyzována především v kontextu rozvojových a transformujících se zemí, avšak nejen nedávná finanční krize poukázala na závažnost korupce i v nejvyspělejších zemích světa. Tato práce se zabývá dvanácti v současnosti dostupnými hodnoceními korupce pro průřez 39 rozvinutých zemí světa v letech 2007 až 2010. Práce rozděluje tato hodnocení na tři základní typy a charakterizuje omezení a slabé stránky jednotlivých metod. Analýza vychází ze stanovení vztahů mezi jednotlivými měřeními korupce a snaží se rozeznat, které specifické aspekty korupce každý z indexů skutečně měří. S výjimkou indexů korupce čerpajících data čistě z průzkumů veřejného mínění, první a druhá generace indexů korupce je pro soubor zkoumaných zemí vysoce kladně korelovaná. Docházíme tak k závěru, že specifické indexy, zkoumající např. míru transparentnosti státních rozpočtů, ve sledovaných zemích úzce souvisí s celkovou mírou politické korupce. Použitá hierarchická shluková analýza přináší lepší přehled o jinak někdy zcela neslučitelném hodnocení vyspělých zemí a rozděluje země do deseti homogenních skupin. Analýza nicméně nedokázala vyvrátit kritiku, že není možné určit jasné pořadí zemí považovaných za nejméně...
|
|
|
Measuring corruption in developed countries
Bajzíková, Anna ; Baxa, Jaromír (vedoucí práce) ; Janda, Karel (oponent)
Problém korupce si v posledních 20 letech získal velkou pozornost akademiků, ale i politických činitelů. Dosud byla korupce analyzována především v kontextu rozvojových a transformujících se zemí, avšak nejen nedávná finanční krize poukázala na závažnost korupce i v nejvyspělejších zemích světa. Tato práce se zabývá dvanácti v současnosti dostupnými hodnoceními korupce pro průřez 39 rozvinutých zemí světa v letech 2007 až 2010. Práce rozděluje tato hodnocení na tři základní typy a charakterizuje omezení a slabé stránky jednotlivých metod. Analýza vychází ze stanovení vztahů mezi jednotlivými měřeními korupce a snaží se rozeznat, které specifické aspekty korupce každý z indexů skutečně měří. S výjimkou indexů korupce čerpajících data čistě z průzkumů veřejného mínění, první a druhá generace indexů korupce je pro soubor zkoumaných zemí vysoce kladně korelovaná. Docházíme tak k závěru, že specifické indexy, zkoumající např. míru transparentnosti státních rozpočtů, ve sledovaných zemích úzce souvisí s celkovou mírou politické korupce. Použitá hierarchická shluková analýza přináší lepší přehled o jinak někdy zcela neslučitelném hodnocení vyspělých zemí a rozděluje země do deseti homogenních skupin. Analýza nicméně nedokázala vyvrátit kritiku, že není možné určit jasné pořadí zemí považovaných za nejméně...
|
host ::
RSS.